Radary a družice Satelitní snímky Synoptické mapy Blesky nad Evropou Webkamery Větrná mapa
Obsah stránek Novinky na webu
Foto vých. od Soběšic Astronomická data Fáze měsíce do r.2020 Astronomické pojmy Meteorologické pojmy Meteo pojmy - přehled Druhy oblaků On-line data pro vás Letový provoz Čas ve světě Časová pásma ISS Zajímavé weby
Česká republika a Brno Vývoj počasí Místní výhled na 7 dní Výhled pro Brno na 6 dní Předpověď dle stanice Biopředpověď Výstrahy ČR a Evropa Předpověď Ružomberok Předpověď pro Antalyi Předpověď pro Studnice
Aktuální počasí Zprávy METAR z letišť Zprávy METAR (EN) Počasí v ČR Povětrnostní mapy ČR Stav ovzduší v ČR Aktuální teplota Evropa


Meteorologické pojmy

Na stránkách o počasí se vyskytují i základní pojmy z meteorologie, jejichž správný význam není vždy zcela jasný, proto jsou některé z nich zde vysvětleny.

Úvodem

Meteorologické veličiny lze rozdělit na:

Základní meteorologické veličiny

Mezi základní meteorologické veličiny patří teplota vzduchu, tlak vzduchu, vlhkost vzduchu, srážky a vítr. Nyní k jednotlivým pojmům:

Teplota vzduchu je základní meteorologický prvek udávající tepelný stav ovzduší, tj. schopnost vzduchu přijímat, nebo předávat tepelnou energii. Měří se přesným teploměrem, který je dokonale chráněn před přímým slunečním zářením v meteorologické budce ve výšce 2 m nad zemským povrchem. Teplota vzduchu se u nás měří ve °C.
Speciálním údajem je přízemní minimální teplota vzduchu, která udává nejnižší hodnota teploty vzduchu zaznamenaná těsně nad zemským povrchem na meteorologické stanici za určité časové období. K měření přízemní teploty vzduchu se používá stejného teploměru jako pro měření minimální teploty vzduchu v meteorologické budce. Minimální teploměr se umisťuje do speciálního stojánku ve výšce 5 cm nad zemí. Význam této hodnoty je zejména pro zemědělce a zahrádkáře.
Atmosférický tlak vzduchu. Atmosférický vzduch vlivem síly tíže působí na zemský povrch tlakem (hydrostatický tlak), jehož velikost závisí na množství vzduchu ležícího nad danou plochou. Z tohoto důvodu je tlak nejvyšší u povrchu Země a s výškou klesá. Jako jednotka atmosférického tlaku se používá hektopascal [hPa], někdy se můžete setkat s jednotkou milibar [mbar], přičemž jejich vzájemný vztah je 1 hPa ~ 1 mbar. Na aneroidech bývá dodnes udáván v jednotkách Torr, čemuž odpovídá přepočet 1 torr = 1 mm rtuťového sloupce a 1 torr ~ 4/3 hPa. Za normálních podmínek je tlak 1013,25 hPa (pro 45° zeměpisné šířky, nadmořskou výšku 0 metrů a teplotu 273 °K). Tento tlak je považován za standardní. Aby bylo možné srovnání naměřeného tlaku vzduchu, používá se tzv. tlak přepočtený na hladinu moře, kdy naměřená absolutní hodnota tlaku vzduchu se přepočítá na srovnatelné hodnoty.
Vlhkost vzduchu je meteorologický prvek popisující množství vodní páry ve vzduchu. Množství vodní páry ve vzduchu podmiňuje vznik oblaků a srážek a je časově i místně velmi proměnlivé. Vlhkost vzduchu se měří vlasovým vlhkoměrem, nebo psychrometrem což je přístroj tvořený dvojicí stejných teploměrů, z níž jeden má čidlo suché (suchý teploměr) a měří teplotu vzduchu a druhý má čidlo obalené navlhčenou bavlněnou punčoškou (vlhký teploměr). Vypařováním vody z punčošky se odnímá vlhkému teploměru skupenské teplo vypařování, a proto je jeho údaj zpravidla nižší než údaj suchého teploměru. Pomocí psychrometrických tabulek se z rozdílů údajů těchto teploměrů určuje vlhkost vzduchu a tlak vodních par. S vlhkostí vzduchu úzce souvisí i rosný bod, což je teplota, při níž vzduch dosahuje stavu nasycení vodní parou a ta se začne srážet. Jinými slovy je to teplota, na níž by se musel vzduch za nezměněného obsahu vodní páry a beze změny tlaku vzduchu ochladit, aby množství vodních par v něm obsažené stačilo k jeho nasycení. Protože vzduch může za určité teploty pojmout jen určité množství vodní páry, při ochlazení pod rosný bod začíná "přebytečná" vodní pára kondenzovat a chladné předměty se vyloučenou vodou orosí. Takto vzniká nejenom rosa, ale i mlha, oblaky apod.
Srážky jsou vodní kapky, nebo ledové částice vzniklé následkem kondenzace (zkapalňování) vodní páry nebo desublimace (přeměna plynného skupenství přímo ve skupenství pevné) vodní páry v ovzduší. Jde tedy o všechnu atmosférickou vodu v kapalném, nebo tuhém skupenství, vypadávající z různých druhů oblaků, mlhy, nebo usazující se na zemském povrchu či na předmětech v atmosféře. U tuhých srážek se také měří výška sněhové pokrývky a její vodní hodnota. Základním přístrojem pro měření srážek je srážkoměr jehož záchytná plocha je 500 cm2. Platí, že 1 mm srážek = 1 l vody na 1 m2. Pro registraci úhrnu a časového průběhu dopadajících kapalných srážek během letního období slouží registrační přístroje zvané ombrografy. Srážky podle intentity dělíme na:

Vítr je meteorologický prvek popisující proudění vzduchu v určitém místě atmosféry v daném časovém okamžiku vzhledem k zemskému povrchu. Vzniká mezi dvěma místy s odlišným tlakem vzduchu, kdy částice vzduchu jsou uváděny do pohybu silou tlakového gradientu (spádu) ve směru od vyššího tlaku k tlaku nižšímu. Vítr je tím silnější, čím je větší tlakový gradient, čili čím jsou hustší izobary na synoptické mapě. Pro popis vlastností větru jsou podstatné dvě veličiny - rychlost a směr větru. Měří se pomocí anemometru.
Rychlost větru se měří ve výšce 10 m nad povrchem země a udává se v metrech za sekundu případně kilometrech za hodinu (1 m/s = 3,6 km/hod.). Pro odhad síly větru slouží tzv. Beaufortova stupnice síly větru (viz tabulka v příloze). Specifickým údajem rychlosti větru je tzv. náraz větru, což je maximální rychlost větru trvající alespoň 3 sekundy, která se objeví během 3 minutového intervalu.
Denní proběh větru je celková vzdálenost v kilometrech, kterou překoná vítr za 24 hodin.
Směr větru se udává dle směru, odkud vítr vane. Směr můžeme vyjádřit přesněji pomocí azimutu (0°-40° severovýchodní, 40°-90° východní, 90°-130° jihovýchodní, 130°-180° jižní, 180°-220° jihozápadní, 220°-270° západní, 270°-310° severozápadní, 310°-360° severní) nebo také pomocí světových stran.

Pokračování na     NÁSLEDUJÍCÍ STRÁNCE