Radary a družice Satelitní snímky Synoptické mapy Blesky nad Evropou Webkamery Větrná mapa
Obsah stránek Novinky na webu
Foto vých. od Soběšic Astronomická data Fáze měsíce do r.2020 Astronomické pojmy Meteorologické pojmy Meteo pojmy - přehled Druhy oblaků On-line data pro vás Letový provoz Čas ve světě Časová pásma ISS Zajímavé weby
Česká republika a Brno Vývoj počasí Místní výhled na 7 dní Výhled pro Brno na 6 dní Předpověď dle stanice Biopředpověď Výstrahy ČR a Evropa Předpověď Ružomberok Předpověď pro Antalyi Předpověď pro Studnice
Aktuální počasí Zprávy METAR z letišť Zprávy METAR (EN) Počasí v ČR Povětrnostní mapy ČR Stav ovzduší v ČR Aktuální teplota Evropa

Astronomické pojmy



Na stránkách o počasí se vyskytují i základní pojmy z astronomie (východ a západ Slunce a Měsíce, svítání, soumrak apod.), z nichž některé jsou zde vysvětleny.

Slunce

Všechny tyto časové údaje se mění v závislosti na zeměpisné délce a šířce pozorovatele a také roční době, proto je nezbytné mít např. v programu Cumulus správně nastavené zeměpisné souřadnice místa pozorování. Nyní k jednotlivým pojmům:

Solární svítání a solární soumrak je čas, ve kterém Slunce dosáhne horizontu bez vlivu atmosférické refrakce. Jedná se tedy o čas východu a západu Slunce. Časový úsek mezi těmito dvěma časy je potom nazýván délka dne, resp. délka noci.
Občanské svítání a občanský soumrak je čas, kdy je ještě dostatek světla pro objekty, abychom je odlišili bez pomoci dalšího světelného zdroje. Je to okamžik, kdy Slunce je právě 6 stupňů pod obzorem. Časové období mezi občanským svítáním a východem Slunce se nazývá svítání nebo rozbřesk, podobně je také definován soumrak. Časový úsek mezi občanským svítáním a občanským soumrakem se nazývá délka denního světla. Laicky vyjádřeno je to období, kdy lze rozlišit barvu volně zavěšené barevné nitě. Schématicky je to znázorněno na následujícím obrázku.

Astronomické svítání a astronomický soumrak je okamžik, kdy Slunce je 18 stupňů pod obzorem. Období mezi astronomickým soumrakem a svítáním se nazývá astronomická noc. Je to období, kdy ztmavne obloha a jsou prostým okem pozorovatelné hvězdy až do 5. magnitudy.
Sluneční poledne popisuje okamžik, kdy Slunce prochází místním poledníkem v hvězdném čase. Je to okamžik, kdy Slunce dosahuje své nejvyšší výšky na obloze. Okamžik, kdy sluneční poledne nastane, závisí na zeměpisné délce a datu. Opakem poledne je půlnoc.
Všechny fáze svítání a soumraku jsou nejkratší u rovníku, kde Slunce v době rovnodennosti vychází a zapadá v pravém úhlu k obzoru a v průběhu roku se jeho délka téměř nemění. S rostoucí zeměpisnou šířkou se trvání svítání a soumraku prodlužují a zároveň se k sobě přibližuje konec večerního soumraku a začátek ranního svítání. Od určité zeměpisné šířky dochází po část roku k jejich splynutí. V zeměpisných šířkách mírného pásu (např. Česká republika) je nejkratší soumrak či svítání začátkem března a v první polovině října (cca 55 minut) a nejdelší před a po letním slunovratu (cca 3 hodiny 55 minut), kdy soumrak trvá celou noc a pravá astronomická noc nenastává. V polárních oblastech může trvat soumrak několik týdnů i déle.
Poznámka: Podobným způsobem jsou také definovány pojmy nautické svítání a nautický soumrak jako okamžik, kdy Slunce je 12 stupňů pod obzorem.

Měsíc

Obdobně jako v případě Slunce i pro Měsíc platí, že všechny časové údaje se mění v závislosti na zeměpisné délce a šířce pozorovatele a roční době. Nyní k jednotlivým pojmům:

Východ a západ Měsíce je čas, ve kterém Měsíc dosáhne horizontu bez vlivu atmosférické refrakce. Měsíc vykoná kompletní oběh kolem Země jednou za 29,53 dne a to je i doba, která uplyne do dosažení téže fáze vzhledem k Zemi. Proto každý den vychází i zapadá Měsíc o něco později než předchozí den. Z tohoto důvodu může nastat stav, kdy Měsíc v aktuálním dni buď nevyjde, neboť vyšel před půlnocí předchozího dne, nebo nezapadá.
Základní fáze Měsíce se nazývají nov (nový Měsíc), první čtvrť, úplněk a poslední čtvrť. Používány jsou i další - dorůstající srpek, dorůstající Měsíc, couvající Měsíc a couvající srpek.
Viditelná část Měsíce je dána vzájemným okamžitým postavením Slunce, Země a Měsíce. Vyjadřuje (v %) jaká část viditelného povrchu Měsíce je osvětlena Sluncem.
Stáří Měsíce vyjadřuje, jaká doba uplynula od okamžiku, kdy nastal naposledy Nov.




zdroj ok5aw.cz, obsah podléhá licenci Creative Commos.