Další meteorologické informace - pokračování
Doplňkové meteorologické veličiny
Mezi doplňkové meteorologické veličiny patří zejména sluneční záření, délka slunečního svitu a UV index. Nyní k jednotlivým pojmům:
Sluneční záření lze rozdělit na:
- záření ultrafialové (vlnová délka pod 400 nm)
- záření viditelné (vlnová délka 400 až 750 nm)
- záření infračervené (vlnová délka přes 750 nm)
Viditelné záření tvoří asi 45 % dopadajícího záření, přičemž jeho podíl je
vyšší při zatažené obloze, kdy může dosáhnout až 60 %. Příkon (intenzita)
záření dopadajícího na povrch zemské atmosféry činí 1373 W/m2.
Toto množství se nazývá tzv. solární konstanta a je to teoretická maximální
možná naměřená hodnota.
Délka slunečního svitu udává počet hodin za den, měsíc, nebo
rok, po které přímé sluneční záření dosahovalo zemského povrchu, tj. po které
terénní předměty vrhaly zřetelné stíny. Trvání slunečního svitu závisí jak na
délce dne, tak i na výskytu oblačnosti a mlh. Sluneční svit se měří slunoměry
(heliografy). Slunoměr využívá tepelného účinku slunečních paprsků soustředěných
koulí ze speciálního skla, v jejímž ohnisku je umístěn registrační pásek. Koule
funguje jako čočka a sluneční paprsky vypalují do registrační pásky stopu
závislou na délce a intenzitě slunečního záření.
UV index je dán úrovní tzv. erytemového slunečního ultrafialového
záření a je mezinárodně standardizovaná bezrozměná veličina, vyjadřující biologický
efekt záření na lidské zdraví. V naší geografické oblasti se UV index pohybuje
v rozmezí od 0 do 9, v tropickém pásu může dosáhnout až 15 nebo 16. Všeobecně
se dá říci, že čím výše je Slunce nad obzorem (za jasného počasí), tím vyšší
je UV index a tím větší dávka UV záření, která zasáhne exponované živé organismy.
Nejvyšších hodnot u nás dosahuje UV index v létě v poledních hodinách. Podle
hodnoty UV indexu bychom tedy měli volit úroveň naší ochrany proti ultrafialovému
záření. Význam jednotlivých hodnot UV indexu najdete v tabulce v příloze.
Vypočtené meteorologické veličiny
Jde o veličiny vypočtené na základě kombinací několika změřených základních veličin. Tato data nám umožňují lépe vyjádřit vliv počasí na náš organismus, případně na další děje kolem nás. Mezi tyto veličiny patří zejména zdánlivá teplota, chlad větru, index horka, výška spodní základny mraků a další.
Zdánlivá teplota je kombinací několika faktorů a lépe vystihuje
působení vnějšího prostředí na plně oblečené lidské tělo. Je to souhrn proměnných
definujících tepelnou pohodu člověka, které jsou zahrnuty do jednoho ukazatele,
především vliv chladu větru a indexu horka. V této veličině jsou zakalkulovány
kromě teploty i vlhkost vzduchu a rychlost větru. Jedná se o poměrně složitý
výpočet.
Zdánlivé teploty vyšší než 26,6 °C jsou obvykle spojeny s některými
nepříjemnými pocity. Hodnoty blížící se nebo vyšší než 40,5 °C jsou
považovány za život ohrožující, s možností těžkého vyčerpání z horka nebo
úžehu, pokud je expozice delší nebo fyzická aktivita vysoká. Míra stresu z
horka se může lišit v závislosti na věku, zdravotním stavu a tělesných
vlastnostech.
Chlad větru (označovaný též jako Wind Chill) bere v úvahu
vliv větru na naše vnímání vnější teploty. Lidské tělo za teplot nižších než
37°C ohřívá okolní vzduch. Pokud je bezvětří, tento ohřátý vzduch se nehýbe
a tím na těle vytváří jakousi izolační vrstvu. Jakmile ale začne foukat vítr,
tento teplý vzduch je odvát pryč a pocit chladu se zvýší.
Index horka (označovaný též jako Heat Index) se propočítává
pomocí relativní vlhkosti a vnější teploty a vyjadřuje, jak "horký" vzduch
cítíme. Když je relativní vlhkost nízká, pocitová teplota bude nižší než
aktuální teplota, protože vypařování potu probíhá rychleji, a tím se tělo
ochlazuje. Jakmile je ale relativní vlhkost velká (vzduch je nasycen vodními
parami), pot se již tak rychle neodpařuje a pocitová teplota se zvyšuje.
Podobnou veličinou je i humidex (vzniklo zkrácením Humidity
Index). Humidex je hodnota, která se používá k vyjádření vnímané teploty v
kombinaci s vlhkostí jako jedno číslo. Humidex má formát teploty ve stupních
Celsia, protože byl vyvinut v Kanadě. Tento parametr je obvykle počítán pro
teploty vzduchu nad 17°C, protože pro nižší teploty se jeho hodnota blíží
(i při vysoké vlhkosti) naměřené teplotě. Hodnota do 29 stupňů je vnímána
jako přijatelná, 30 až 34 stupňů jako nepohodlí, 35 až 39 stupňů
jako velké nepohodlí a omezení velké fyzické námahy, 40 až 45 stupňů
představuje nebezpečí, 46 až 53 stupňů vyjadřuje velké nebezpečí, 54
a více stupňů indikuje ohrožení života.
Výška spodní základny mraků (Cloud base) je poměrně důležitá
veličina pro odhad dalšího vývoje počasí. Jde o veličinu dopočítávanou na
základě měření základních veličin (teplota, tlak a vlhkost vzduchu) a jejích
změn v čase, proto je nutno ji brát trochu s rezervou, když neuvidíte žádný
mrak a program předpokládá, že by ve výšce 1450 m měla být jeho základna.
Obecně však platí, že čím výše je nastavena spodní spodní základna mraku,
tím lepší počasí lze očekávat.
PŘEDCHÁZEJÍCÍ STRÁNKA | NÁSLEDUJÍCÍ STRÁNKA